Míša Sandtnerová na University of Iceland

Ihned po návratu ze svého prvního Erasmu ve Finsku (Tampere) jsem věděla, že chci co nejdříve opět někam vyjet. Po předchozí pozitivní zkušenosti z jedné ze Skandinávských zemí jsem se ani nemusela dlouho rozmýšlet, kam zamířím tentokrát. Nabízely se možnosti jako Norsko, Švédsko, lákala mě i Francie a možnost využít jazykové dovednosti v praxi. Ovšem po zjištění, že náš institut nabízí nově i univerzitu na Islandu, byla ruka v rukávě!  

I přes všechno papírování a vyplňování všemožných i nemožných dokumentů, které po nás univerzita vyžaduje, jsem to nevzdala a na konci celého procesu mi na email přistálo oznámení, že je můj pobyt v zemi ohně a ledu oficiálně schválený. Neuvěřitelnou radost vystřídaly pocity paniky. I přesto že už to všechno člověk jednou prožil a teď už v tom umí chodit, cítila jsem stejnou směsici pocitů, jako před prvním výjezdem. Nebude studium moc těžké? Zvládnu jazykovou bariéru? Nezmrznu tam? Neztratím kamarády tady doma? Jak to finančně zvládnu? Otazníků viselo ve vzduchu mnoho, ale o tom, jestli odjedu nebo ne, jsem neváhala ani minutu. A tak jsem hned na začátku ledna odjela jako první vlaštovka za ISS studovat na University of Iceland a teď se s vámi chci podělit o první dojmy a zkušenosti z téhle neuvěřitelné země!

První věc, kterou člověk zařizuje před odjezdem do cizí země, je ubytování. Možností, kde studenti v Reykjavíku bydlí, není mnoho. Univerzita sice nabízí koleje, ale získat místo není tak jednoduché. Člověk musí vyplnit formulář a přihlášku a pak dlouho čeká a čeká a čeká, aby následně zjistil, že je na x-tém místě na čekací listině, která se vůbec neposouvá. Jak jsem následně zjistila, místa na koleji jsou rozdělována podle toho, zda je člověk z Islandu nebo zahraniční student, zda tu studuje celý degree, je tu jen na rok anebo na semestr. Já, jakožto student ze zahraničí, a ještě k tomu přijíždějící jenom na jeden semestr, jsem měla šanci dostat se na koleje opravdu mizivou. Ubytování jsem začala shánět na konci října a když i po měsíci moje místo na čekací listině zůstávalo víceméně stejné, rozhodla jsem se najít si privátní ubytování. Na Facebooku existuje spousta skupin, kde jsou sdíleny nabídky ubytování a přímo univerzita zprostředkovává kontakty na dvě agentury, které pomáhají studentům najít vhodné bydlení. Myslím si, že v mém případě to byla kombinace neutichajícího hledání a štěstí. Našla jsem pokoj v rodinném studentském domě ani ne za 500 euro na měsíc, v krásné, ale trochu odlehlé části Reykjavíku a se strašně super spolubydlícíma! Mám ale spoustu spolužáků, kteří bydlí přímo v centru města a platí třeba až 1000 euro za pokojík ve sklepě. Takže s ubytováním je to tady dost loterie. To ale rozhodně není důvod vzdávat studium tady! Když hledáte a chcete najít levné a hezké ubytování, tak se to dá!

Co se týká předmětů na univerzitě nabídka je opravdu široká. Fakulta sociálních věd je tu jedna z těch větších a každý si tu přijde na své. Dají se tu studovat různé kvalitativní i kvantitativní metodologie, antropologie, sociologie módy, ale na své si tu přijdou i milovníci jazyků. V nabídce je například i místní jazyk, islandština. Sama zastávám názor, že když se člověk rozhodne žít v nějaké cizí zemi, měl by se naučit (nebo aspoň mít snahu se naučit =D) místní jazyk. I proto jsem dlouho neváhala se zapsáním do tohoto kurzu a už to budou skoro 2 měsíce, co se učím tento zajímavý jazyk. Islanďané jsou na něj nesmírně hrdí a jen tak si ho nenechají kazit. Proto například všechna mezinárodní slova "poislandšťují". Tak třeba když si chcete objednat pizzu, objednáváte si ve skutečnosti flatbaku, a když chcete říct, že bylo něco jednoduché jako facka, řeknete "pís of kejk"! No rozhodně se tu člověk při studiu nenudí. 

Krásný univerzitní kampus se rozprostírá téměř v centru Reykjavíku a v dochozí vzdálenosti jsou tu ty největší turistické i neturistické zajímavosti. Není proto zas tak neobvyklé zaskočit si mezi přednáškami do centra a procházet se po krásných malebných uličkách, nebo se přímo ze školní menzy kochat pohledem na hory tyčící se za městem. 

K Erasmu neodmyslitelně patří taky cestování a poznávání nové země. Jsem tu sice necelé dva měsíce, ale procestováno máme se spolužáky už docela dost. Sešla se nás tu skvělá parta nadšenců do chození po horách a výletování a kromě všemožných hor v okolí hlavního města jsme stihli například i výlet na Golden Circle (gejzír, vodopády, národní park). Na Islandu je výhoda, že se tu dá půjčit auto za relativně malou částku a pak už stačí jen vyrazit na Ring Road, což je jediná "dálnice", která vede kolem celého ostrova a přírodní krásy jsou všude kolem vás. Stejně tak jako ve Finsku mají na každém rohu sauny, tady to jsou horké termální prameny. Ve městě mají podobu venkovních plaveckých bazénů a v přírodě jsou to horká jezírka. O relaxaci mezi učením je tu taky postaráno!

Takže...pokud jste milovníky přírody, nevadí vám dívat se na polární záři přímo ze zahrady, milujete zmrzlinu (ano, zmrzlinu! Islanďané jsou ji posedlí a jedí ji téměř nonstop), chcete si zdokonalit svoje akademické dovednosti a znalosti a toužíte po dobrodružství, je University of Iceland tou nejlepší volbou! Já osobně bych nic neměnila a každému, kdo jen trochu přemýšlí o studiu v zahraničí bych tuto téměř rodinnou a moderní univerzitu srdečně doporučila.